Venezia – karneval | slovenia.sitina.net

Venezia – karneval

Včerejší den pro nás začal nezvykle brzy. Vstávali jsme totiž už před šestou, abychom se stihli připravit a dojít k půjčovně aut na Dunajské třídě. Odtamtud jsme zhruba v osm vyrazili směr Itálie – na karneval do Benátek.

Cestovali jsme jako veliká skupina – z půjčovny jsme měli dvě dodávky (každá pro devět lidí) a Matúš ze Slovenska jel svým osobním autem. Celkem nás tedy bylo 23. Jednu dodávku (Citroen) řídil Rémi z Francie, druhou (Opel Vivaro) potom já.

Cesta byla úplně v pohodě – jedíný zádrhel byl, když jsme kousek před Italskými hranicemi ztratili Matúše, ale nakonec jsme na něho počkali na jednom odpočívadle. Trochu zmatek potom byl i před samotným městem, protože sjezd, kde jsme chtěli jet, byl uzavřený, takže jsme to museli objet, ale za chvilku jsme už jeli po mostě do samého centra Benátek.

Zaparkovali jsme ve 4.patře parkovacího domu a pěšky jsme se vydali směrem na Náměstí Sv. Marka. Ze všech stran proudily spousty lidí – někteří již od parkoviště v tradičních maskách. Další davy se potom připojovali od železničního nádraží – tam již byly první stánky, kde člověku namalovali masku přímo na obličej. S Mončou jsme se oddělili od celé naší skupiny a hledali jsme náměstí sami (spíš se nám skupina ztratila).

Člověk by si myslel, že to je jednoduché – že se stačí držet cedulí a nemůžete ho minout, ale ve spletitých uličkách je velice jednoduché se zamotat, takže jsme na náměstí přišli asi po třech hodinách úplně z druhé strany (ale zas jsme se dost podívali po městě).

Chtěli jsme se ještě podívat do katedrály Sv.Marka, ale vstup tam byl zakázán se zavazadly, takže jsme se nakonec spokojili jen s pohledem z venku.

Úplnou náhodou jsme uprostřed náměstí potkali skoro celou naší skupinu – docela štěstí vzhledem k tomu, kolik se tam pohybovalo lidí. Chvilku jsme se procházeli a fotili si masky a s maskami, když se ozvalo, že za chvíli začne soutěž o nejlepší masku.

Podařilo se nám dostat skoro až k pódiu, takže jsme kostými mohli obdivovat v celé jejich kráse. Postupně se vystřídalo několik skupin a po odchodu poslední jsme nečekali na vyhlášení celkového vítěze (protože u nás vyhráli všichni), ale společně s Jirkou Pospíšilem jsme se vydali pomalu zpátky k nádraží a parkovišti.

naše maska

Ještě na náměstí jsme se divili, kde jsou všechna ta divadla a koncerty, o kterých se všude píše a mluví, ale už za pár chvil jsme je viděli na vlastní oči – skoro na každém prostranství hrála hudba a tančilo se nebo se hrálo divadlo.

U nádraží jsme se ještě podívali do kostela S. Maria di Nazareth a protože nám pořád zbývalo ještě docela dost času, prošli jsme se po bočních uličkách bez turistů a když se setmělo, podívali jsme se i do přístavu.

Cesta zpátky byla v klidu, jen v Ljubljani jsme minuli sjezd, takže jsme chvíli upalovali směrem na Bled. Nakonec jsme se ale domluvili, kudy zpátky a za pár minut jsme již mohli dotankovat a vrátit obě dodávky.

Tady jsou fotky tradičních masek, ještě sem potom dám druhou galerii, kde bude víc vidět město a ostatní momentky, co se nehodily sem.