Moře

Včera nám Monči tutor nabídl, že jede dnes k moři (na rentgen ramena) a jestli nechceme jet s ním. Taková nabídka se neodmítá, takže jsme ráno před šestou vstali a v sedm jsme vyráželi od kolejí FDV směr Ankaran.

Ankaran je malé městečko hned u hranic s Itálií, kde je ortopedická klinika, jachetní klub, autocamp a přístav (nic víc jsme tam neviděli a asi tam ani nic víc není). Matjaž nás vysadil před nemocnicí a my jsme se vydali na procházku po pobřeží směrem k přístavu.

Cestou nás velmi příjemně překvapil fakt, že už kvetou stromy – to se tady v Ljubljani ještě moc nepotká.

Když jsme došli skoro až k přístavu – přesněji do jachetního klubu, volal nám Matjaž, že má vyřízeno a že můžeme vyrazit dál. Vydali jsme se směrem na Koper, který jsme objeli a skončili v Piranu.

Piran je malebné městečko s přístavem pro malé lodě a uzoučkými klikatými uličkami. Prošli jsme se tam po náměstí, navštívili infocentrum a potom jsme se podél moře vydali okolo centra (i když to asi nebylo jen centrum, ale celé město). Vystoupali jsme na vrch s kostelem a fantastickým výhledem a potom zase zpátky dolů k moři.

U vody jsme zašli do cukrárny a za deště zpátky k autu (ještě, že nepršelo už předtím, tenhle déšť už tolik nevadil – i když Péťa při něm přišla o deštník).

Cestou nás docela překvapilo husté sněžení, ale v Ljubljani už bylo sucho, jen trochu pod mrakem. Na oběd jsme pak zašli do restaurace Cantina Mexicana – mňam.

Tady jsou fotky: