Joe Peña’s

Dnešní den pro mě začal netradičně – Monča plná energie mě totiž přinesla ještě teplou snídani až do postele (teda vlastně i studenou – teplou štručku s párkem a zmrzlinu z McDonald’s). Potom jsme se věnovali tomu, co jsme včera zanedbali – úkolům do školy.

Monča sepisovala esej na angličtinu, já zas práci na Reliability. Zhruba v jednu hodinu jsme se potom vydali na nedělní oběd do centra, do mexické restaurace Joe Peña’s. Myslel jsem, že Cantinu Mexicanu těžko něco překoná, ale to jsem ještě nebyl tady.

Protože bylo krásně teplo a profukoval příjemný vítr, zůstali jsme sedět venku. Moc příjemná servírka nám přinesla nejdřív chips – něco jako nachos v Čechách v kině, potom výbornou polévku (podobnou jako v Mexicaně) z brokolice a kukuřice. Už tím jsme se docela dost najedli, ale to zásadní teprve mělo přijít.

Hlavní jídla byla něco úplně jiného, než na co jsme zvyklí – velikánská porce, spousta zeleniny (ale i masa) a skvělé zálivky – no těžko se to popisuje, podívejte se na fotky A nakonec ještě zmrzlina obalená v kokosu a zalitá karamelem s praženými mandlemi.

Vypadá to, že jsme našli novou nejoblíbenější restauraci.

Cestou zpátky kolem výstaviště jsem si ještě všiml osaměle stojícího závodního auta, které mi bylo z pátku povědomé. Patřilo totiž posádce Pavel Valoušek, Zdeněk Hrůza, která v celkovém pořadí Rally Saturnus obsadila výborné druhé místo, tak jsem s nimi prohodil pár slov, vyfotil si je a zpátky na kolej k povinnostem..