V sobotu ráno dorazili do Lublaně Jirkovi rodiče a po krátkém odpočinku jsem se s nimi vydala také na výlet a to do soutěsky Vintgar a poté do Bledu (kde už jsem mimochodem byla vlastně potřetí), ale je to tam stále tak krásné a kouzelné. Jelikož už bylo celkem teplo, pár odvážlivců se v jezeře i koupalo, konaly se tam závody dračích lodí a spousta lidí si tam půjčovala lodičky, aby se projela po jezeře. Trošku změna oproti tomu, když jsme tam byli v únoru v rámci orientačního týdne. Tak jsme tam tak chviličku pokoukali, nafotili jsme pár fotek a poté naše cesta pokračovala směrem k Bohinjskému jezeru, kde jsme vlastně už také byli s naší českou návštěvou, ale zrovinka nebylo příznivé počasí. No o krásné přírodě, která ve Slovinsku je, snad nemá ani cenu básnit Tak takhle hezky jsme strávili poslední sobotu Po příjezdu jsem s Jirkou a Mončou zašla na večeři do Ajdy a Jirka vzal mamku a taťku na večeři do čínské restaurace, kde se zajisté výborně najedli a nechyběla ani příjemná atmosféra. Rodiče pak byli ubytováni v mém pokoji a já jednu noc “okupovala” postel Javiera

V neděli byla na řadě Postojna, Predjamski grad a koupání u moře Do těchto jeskyní jsem se chtěla také moc podívat, protože jsem takovým milovníkem jeskyní a nechtěla jsem ti nechat ujít Oproti Škocjanských jamám zde byla změna v tom, že jsme na začátku společně nasedli do vláčku, který nás zavezl do jeskyně. Docela jsem se divila, jak jel rychle, ale dalo se to stíhat Poté byli všichni návštěvníci rozděleni do skupinek podle jazyků (byla tam myslím italština, angličtina, slovinština a němčina) – my jsme si vybrali angličtinu:) a mohli jsme pokračovat v cestě s daným průvodcem. No neumím moc vyjádřit a popsat, jaké to v jeskyni bylo, prostě to bylo nádherné. Kdybych měla srovnat tyto dvě jeskyně, tak Škocjanské jame pro mě byli zajímavější, protože to bylo trošku něco jiného. Postojna jsou vlastně takové typické krásné jeskyně s velkým množstvím turistů. Ale určitě oboje stojí zato navštívit oboje a udělat si svůj vlastní obrázek. Poté jsme se jeli podívat k Predjamskému gradu, což je hrad ve skále a působí na pohled opravdu kouzelně. Tak jsme opět nafotili fotky, pokoukali okolní přírodu a vydali jsme se k moři. S Jirkou jsme se domluvili, že bychom mohli zkusit zajet do Piranu, tak se naše cesta ubírala tímto směrem. V Piranu není žádná písečná pláž, jenom jedna krátká oblázková, kde beztak nebylo místo, tak jsme to “zapíchli” na vedlejším mole, odkud se do moře scházelo po schůdkách. Chvíli jsme se vycachtali, opalovali, relaxovali a potom jsme se vydali na cestu nazpět. Jelikož byla neděle, překvapily nás na silnici dopravní zácpy, takže cesta neubíhala zrovna rychlým tempem. Ale těšili jsme se na večeři do Joe Penna´s, kam jsme dorazili až hodně navečer a oni nám oznámili, že už nevaří, což nás tedy dost zklamalo, protože Jirkovi den předtím oznámili, že normálně vaří až do pozdních hodin. Tak jsme se vydali do meka, jeden z mých posledních bonů a najedli jsme se tradičního studentského meníčka Poté jsme se s Mončou a Jirkou vydali domů a Jirka vzal ještě rodiče na drink do Skeletona, to je zajímavý bar kousek od Prešerenova trgu, který v budoucnosti bude možná Jirku hodně inspirovat

V pondělí ráno nás čekalo balení (já bych mimochodem nestíhala, i kdybych měla na balení týden), zařídili jsme papíry s oskrbníkem, vydali jsme se na Rožnou dolinu a poté na oběd do Joe Penna´s, kde jsem si dala můj oblíbený salát s kuřecím masem mňam, nechyběla ani polévka a výborný dezert Poté jsem šla nakoupit nějaké suvenýry, nakonec jsem neodolala a koupila jsem si tričko I feel Slovenija, protože se mi moooc líbilo (vybrala jsem sice modré pánské ale nevadí, hlavně, že mi sedí), Jirka si pro změnu koupil zelené. Také jsme nezapomněli koupit si na cestu bagetky z Tvojich 5 minut, které jsem moc dobré (v případě, že je člověk nejí každý den). Když jsme doshopovali, vydali jsme se zpět k Vilharjevě, kde následovalo krátké loučení a naše cesta se začala ubírat směr Potěhy (dokonce i GPSka věděla, kde je tato malebná vesnička ). Vyjeli jsme nějak kolem půl 3 a doma jsem byla v půl 11 večer.  U řízení se vystřídali všichni kromě mě a v Čechách jel Jirka jako drak, tak jsme byli šupem doma Když jsme si nebyli jistí, chytrá paní z GPS nám řekla kudy kam

No a tím teda asi končí moje psaní ze Slovinska. Teda klidně bych psala, co dělám doma, ale u nás se toho moc neděje zatím, tak bych ani neměla moc co psát. Sice jsem ani ne týden ze Slovinska, ale docela mi to všecko chybí, tak si snad zase zvyknu. Zase výhoda doma je, že se ráno v klidu vyspím a netřískají mi tu s lahvema do kontejnerů, tak alespoň něco pozitivního. No tak já končím s mojí dnešní slohovou prací a těším se, Mončo a Jirko, až se vrátíte a o prázdninách někam společně zajdeme Similar Posts:

• Šťastný pátek (by Péťa Volná, 06.06.2009)
• Úterní zkouška z aj a zážitek s mojí studentskou kartičkou )) (by Péťa Volná, 02.06.2009)
• Zamračená sobota (by Jirka Šitina, 30.05.2009)
• Náš předposlední víkend ve Slovinsku (by Péťa Volná, 08.06.2009)
• Pátek (by Monika Vohralíková, 26.06.2009)

Monča na nás koukala jako na blázny , ale nakonec usoudila, že nás vidina hranolek, big maca a coly velmi láká. A tak šla s námi. Nezdravě jsme posnídali a po krátkém dopoledním odpočinku jsme se vydali na cestu do BTC, jelikož jsme se chtěli odměnit za naše výborné studijní výsledky nějakým pěkným oblečením.

Jirka šel oddaně s námi Monča nakoupila žluté plavky, tílko a kratasy, pro mě vybrala hezké modré šaty, které jsem si nakonec po dlouhém váhání koupila a aby Jirka nepřišel s prázdnou, koupil si tmavě modré tričko od Toma Tailora a tři košile.

Přestože všechny dokonale padnou, ani v jedné nezvedne ruce nad hlavu (což prý zjistil až doma). Nevadí. Nakonec, i přes prvotní odpor k nakupování, nakoupil nejvíc. Poté jsme zašli na oběd a večer jsme se dívali na filmy. V neděli jsme spali skoro do poledne a s Jirkou jsme si dali jako “brunch” míchaná vajíčka.

Odpoledne nám Jirka uvařil výborné špagety s hovězím masem To byla mňamka. Další aktivitou bylo odpolení cvičení ve fitku. Večer jsme zakončili skleničkou sangrie a hraním kanasty. Jelikož Monča a Jirka měli následující den zkoušku z aj, šli jsme spát celkem brzy. ))))Similar Posts:

• Úterní zkouška z aj a zážitek s mojí studentskou kartičkou )) (by Péťa Volná, 02.06.2009)
• Pozdě ale přece (by Péťa Volná, 21.06.2009)
• Zase prší (by Jirka Šitina, 23.06.2009)
• Pátek (by Monika Vohralíková, 26.06.2009)
• Zamračená sobota (by Jirka Šitina, 30.05.2009)

Také to tak bylo. Nejprve jsme si povídaly o tom, jak se nám tu ve Slovinsku líbilo, kde jsme byli na výletech a podobně, potom jsme odpověděli na dvě otázky týkající se business english a nakonec jsem odešla s dobrým pocitem a se známkou 8 a měla jsem z toho radost celý den, jak z té nakonec pro mě velice dobré známky, tak z jejího přístupu a tak celkově, že mi to tu vlastně všechno vyšlo (jo až na HRM, které ještě nevíme a stále očekáváme výsledky). Poté jsme zašli na oběd do Šumi

Po obědě jsme se rozdělili . Měla jsem domluvené kafíčko s Magdou, tak už jsem se moc těšila, až popovídáme. Jirka plánoval hru na klavír, tak se s Mončou vydali na pedagogickou fakultu. Po kafíčku a vínku ve městě jsem se vrátila zrovna když byla na řadě další důležitá “akce” a to Jirkovo cvičení. Tak jsem také chvíli jezdila na rotopedu. Nějak to poslední dobou ale flákám to cvičení

No a večer jsme se rozhodli, že si pustíme nějaký pěkný filmík. Vyhrály to Bobule a Ďábel nosí Pradu s Meryl Streepovou, což jsem viděla prvně a moc se mi to líbilo No takže dnešní den jsem si moc užila a poprvé po pár dnech jsem nebyla ve stresu a měla jsem super náladu Snad mi ta nálada ještě nějaký ten pátek vydrží )))Similar Posts:

• Středa (by Jirka Šitina, 24.06.2009)
• Úterní zkouška z aj a zážitek s mojí studentskou kartičkou )) (by Péťa Volná, 02.06.2009)
• Máme statistiku! (by Monika Vohralíková, 04.06.2009)
• Pátek (by Monika Vohralíková, 26.06.2009)
• Zase prší (by Jirka Šitina, 23.06.2009)

Málo času no )) To i doma se na ty zkoušky učím dýl. Tady je to všecko nějaký šup, šup Ale něco jsem prošla a mohla jsem jen doufat. Test nám začínal od 8 hodin a trval hodinku a půl. No nebylo to až tak těžké, jak jsem původně očekávala, ale jak to dopadne si jistá opravdu nejsem. Uvidíme. Dopadne-li to dobře, v pátek mě čeká ústní část zkoušky (Monču a Jirku v po).

Po náročném přemýšlení jsme si potom s Jirkou ukuchtili oběd, rýži a čínskou omáčku z pytlíku. Sice jsem ji neudělala podle svých představ, ale jíst se to dalo, což je hlavní a před chvilkou jsme ji dojedli ještě k večeři. Chcete-li nějaký tip, jak vylepšit jídlo, použijte kečup )) U mě to zabírá vždycky.

Ještě bych ráda zmínila můj zážitek se studentskou kartičkou, kterou jsem si já trubka nechala po zkoušce v aule a bez které bych tu byla nejspíše ztracena. Nakonec jsem psala email Alence (učitelka aj) a Darje, která nás má na starosti a kartička je prý u ní a zítra si ji mohu vyzvednout. Jsem to ale jelito  Ale hlavně, že to dobře dopadlo.

Jinak jsme se dneska tak jako poflakovali a byla jsem nějaká vyřízená, že jsem nebyla schopná se dokopat k ničemu. Jo akorát vlastně část odpoledne jsme se věnovali cvičení a ted přemýšlíme o nějakém filmu. Uvidíííme……. Na párty na Bežigrad jsme nějací vyřízení ….. ((Similar Posts:

• Faculty of Arts (by Jirka Šitina, 28.05.2009)
• Zamračená sobota (by Jirka Šitina, 30.05.2009)
• Studijní neděle (by Jirka Šitina, 31.05.2009)
• Koně a zapomenuté fotky (by Jirka Šitina, 19.06.2009)
• Zpátky ve Slovinsku (by Jirka Šitina, 09.06.2009)

Nakonec jsme vymysleli oslavu na pondělí od 6 hodin. Rozeslali jsme pozvánku na facebooku (nebýt fb, tak už asi ani nežijeme ) a čekali jsme kolik lidí nám odpoví. Přihlásilo se jich celkem dost, kolem 20 plus ještě pár dalších, takže nás tam v závěru mohlo být něco málo přes 20.

Přípravy začaly už odpoledne. Monča končila ve škole dřív a jelikož mám v ní plnou důvěru, tak jsem jí s radostí přenechala smažení palačinek Zvládla to úplně perfektně a než jsem já přišla asi o půl 4 ze školy, palačinky byly téměř hotové. Já jsem se pustila do krájení všeho potřebného – klobás, okurek, zeleniny do těstovinového salátu apod. Dalším krokem bylo připravit TV sobu Nevypadalo to tam zrovna moc luxusně, takže jsme to museli trošku “poupravit” a hlavně poklidit, vyzdobit balonky, připravit jídlo na stůl, pití do ledničky a tak podobně.

Další zásadní věcí bylo se obléct a namalovat, abychom aspoň “trochu” vypadaly a pak jsme čekali na hosty, sice přišli až o trošku déle, ale to vůbec nevadilo. Dostali jsme s Jirkama spousty pusinek, lahvinek, čokolád…no jedna radost Pak jsme asi pili, jedli, povídali a nechybělo ani hraní pantomimy, které teda bylo chvílemi velice vtipné.

Podrobnosti raději zmiňovat nebudu No rozpadlo se nám to myslím tak kolem 1 a asi do 3 jsme ještě povídali no a šla jsem spát asi o půl 4 takže jak jsem ráno zase vypadala …. ale zase musím říct, že to fakt stálo zato, jelikož naší českou bandu mám moc ráda, viděli jsme se po hodně dlouhé době a myslím, že to bylo fajn a užila jsem si to jak já, tak všichni ostatní, takže to musíme určitě ještě někdy zopakovat. Protože mít dobré vztahy a dobré přátele je základ

Fotky z oslavy jsou tady.Similar Posts:

• Náš předposlední víkend ve Slovinsku (by Péťa Volná, 08.06.2009)
• Úterní zkouška z aj a zážitek s mojí studentskou kartičkou )) (by Péťa Volná, 02.06.2009)
• Pozdě ale přece (by Péťa Volná, 21.06.2009)
• Pondělí 9. března (by Monika Vohralíková, 09.03.2009)
• Pondělí – nudná statistika, perfektní aerobick (by Péťa Volná, 23.03.2009)

Narozeniny jsem měla v neděli 3. května, tak už jsem se mooc těšila, až to přijde, půjdeme do zoo a uspořádáme nějakou pořádnou oslavu. V ne jsem byla překvapena již poránu, kdy jsem si nastavila budík místo na 8 h na 8:15 (žádný div, přeci nebudu vstávat přesně, jak se mi řekne ) a v tu dobu se ozvalo ťukání na dveře.

Celá ospalá jsem otevřela dveře a co jsem tam neviděla, Monču, Jirku a Jirku s připravenou snídaní a dárečkem no to bylo překvápko a jaká byla snídaně dobrá – šunka, zelenina, vajíčka, pečivo, džus, přesně jako snídaně v hotelu

Tak jsem byla hnedka příjemně překvapena a kromě blahopřání a pusinek jsem dostala ještě puzzle, kde jsme my všichni v Bledu. Ještě jsem je tedy nestačila rozbořit a postavit, ale na to přijde čas. Tak jsem měla opravdu velkou radost.

Poté následovala procházka do zoo, kde mě opět okouzlila zvířátka. Nejvíc asi lachtan a jeho vystoupení, které bylo opravdu luxusní Potom mám ráda zvířáta jako slony, lvy, žirafy, medvědy na druhé straně se děsím pavouků, hadů a podobných mrňavých příšerek v zoo se mi moc líbilo, škoda, že už nejsem malé dítě, abych mohla blbnout na dětském hřišti, což je taky nedílnou součástí každé zoo.

Potom, co jsme si prošli zoo, následoval oběd v cantině mexicaně, kde se mi tentokráte moc líbilo se vším všudy a byla jsem nadmíru spokojená po pozdním obědě následovalo “osobní volno” (pravděpodobně na učení ) a večer jsme si dali ještě vínko a zahráli karty (to musíme ještě mimochodem zopakovat). No a po skleničce vína, jak se hezky spalo. Takže můj narozeninový den jsem si náležitě užila zejména díky VÁM, takže ještě jednou mooc děkuji Similar Posts:

• Zase prší (by Jirka Šitina, 23.06.2009)
• Saeta Equina 2009 (by Jirka Šitina, 22.06.2009)
• Náš předposlední víkend ve Slovinsku (by Péťa Volná, 08.06.2009)
• Portorož (by Jirka Šitina, 13.06.2009)
• Poletna Muzejska Noc 2009 – Železniški Muzej (by Jirka Šitina, 20.06.2009)

Zase nás tam chodí jen pár, tak mu to asi není příjemné, když tam podle něj sedíme,neposloucháme a má na nás ještě koukat. Tak snad si nás nezaškatulkuje a nebude nám dělat v budoucnu peklo J Po statistice jsem si šla vybrat penízky do bankomatu, protože budu muset nakoupit v nejbližší době bony, kterých mám teď celkem nedostatek a měla jsem asi půl hodky času před angličtinou. Co se ale nestalo? J Áda mi zavolala, že angličtina odpadá jak jim, tak i nám, takže to bylo super. Alenka to sice napsala na net, ale mě ani nenapadlo to nějak kontrolovat. Tak jsem byla mile překvapena. Počkala jsem s Jirkou na jeho hodinu angličtiny a snažili jsme se ponořit do učení. J Jirkovi se to asi trochu podařilo, mně moc ne. Kolem 3. hodiny jsem pak s Ádou a Julijou jela na aerobick, který se mi vcelku líbil. Má to šmrnc a cvičitelka se s tím opravdu nemazlí, takže to není, jako když jsem chodila na aerobiky, kde se deset minut cvičí jedny a ty samé kroky, tady to ukázala párkrát a pak jela celou sestavu. Nebylo s tím takového „crcání“ a bylo to super. Potom následovalo posilování, které sice není mojí silnou stránkou, ale také jsem to zvládla. Pak jsem dojela před 6 domů a ted se tu tak jako poflakuju, volala jsem s mamkou a sestřenkou, skočila jsem si do pekárny pro sváču na zítra (jedeme totiž s Matjou k mooooři). Tak doufám, že nám vyjde počásko J Tak uvidíme, budu muset jít brzo chrupat, at se na to dobře vyspím J

Similar Posts:

• Máme statistiku! (by Monika Vohralíková, 04.06.2009)
• Skeleton Bar (by Jirka Šitina, 26.04.2009)
• Živjó! (by Jirka Šitina, 27.01.2009)
• Výlet k moři (by Monika Vohralíková, 27.06.2009)
• Fakulteta za računalništvo in informatiko (by Jirka Šitina, 29.01.2009)

Tak jsem odpoledne musela jít dokončit můj “nákupní” sen do BTC Ale k tomu se dostaneme Dopoledne jsem tedy dodělala statistiku, nějak tak a na půl 1 jsem se vypravila do školy na hodinu angličtiny. Dneska jsem se učili i trošku gramatiky, poté slovíčka k financím, opět následoval meeting, kde jsme dnes probírali, jak bychom vyřešili situaci v automobilce, abychom nemuseli propouštět zaměstnance tak hodina byla opět velmi zajímavá. Další poznatek byl, že Slovinci nemají prázdniny v té době, kdy se chystáme jet domů, tak budu muset zmeškat jednu hodinu angličtiny a asi i francouzštiny (doufám, že to bude vše, co zameškáme). Také se tedy musím domluvit s “Alenkou”, kdy budu tedy mít první část zkoušky z angličtiny (meeting), jelikož si mě zapsala zrovna do doby našich prázdnin. Nečekala jsem ani, že tato první část zkoušky bude již takhle brzy Ale alespoň to budeme mít zdárně (doufám) za sebou. Po hodině angličtiny jsem si začla na oběd do Šumi, kde jsem si dala vepřové maso s brambory, zeleninou a omáčkou a poté jsem se rozhodla, že pojedu “shopovat” do BTC. Jako obvykle úplnou náhodou jsem zabrousila do HaM a koupila jsem si tam černé kratasy, které tady určitě využiju. Pak následoval nákup ve sparu, kde jsem si koupila nezbytné potraviny pro moje přežití na našich kolejích a vydala jsem se nazpět No a ted je večer a chystáme se jít na jazz nebo někam…ještě uvidíme… Similar Posts:

• Úterní zkouška z aj a zážitek s mojí studentskou kartičkou )) (by Péťa Volná, 02.06.2009)
• Máme statistiku! (by Monika Vohralíková, 04.06.2009)
• Let domů (by Jirka Šitina, 02.06.2009)
• Šťastný pátek (by Péťa Volná, 06.06.2009)
• Density task (by Jirka Šitina, 25.03.2009)

Šla jsem společně s dalšími děvčaty z Vilharjevy a ve 12 hodin jsme měli sraz s ostatními u ŠOU, poté jsme se vydali do nedalekého pivovaru, kde jsme měli možnost vidět, jak to tam všecko vlastně funguje od prázdných lahviček, které jezdí po páse kolem dokola až po velké palety plné alkoholických i nealkoholických nápojů. Poté následovala prohlídka muzea a nakonec ochutnávka piva (u někoho větší ochutnávka). Já jsem vypila asi jedno pivečko a něco málo A velice mi chutnal ledení čaj, sice dosti sladký, ale výborný :)

Poté jsme zamířili do čínské restaurace, kde jsme mohli poobědvat formou bufetu, což bylo na jednu stranu super, ale na druhé straně toho člověk rozhodně sní víc, než když dostane “jenom” jednu porci Pak jsem se totálně přejedená a přepitá doplazila zpět na koleje, kde jsem pak trávila můj pozdní oběd až do večerních hodin

S Mončou jsme si ještě prošly globalizaci. I přes Monči výborné historické znalosti se mi nepodařilo dneska napsat písemku podle mých představ, takže předmět globalizace a mezinárodní obchod nebude asi to pravé ořechové, jelikož  znalost historie je tu celkem nezbytná, takže je o dost těžší si to srovnat v hlavě pokud mám v dějepisu velké mezery no ale uvidíme, určitě tam chci i nadále chodit i přes dnešní neúspěch a zkusit to

Jinak tedy dneska po globalizaci jsme zašli na oběd do Šumiho, kde jsme si tradičně dali polévku nebo salát, hlavní jídlo a výborný desert Takže, co se týče jídla, hlady tu rozhodně neumřeme Já možná umřu tak na stres, jelikož si ze všeho dělám hlavu, ale snad to bude jen a jen lepší.

Jinak jsme chtěly jít s Mončou cvičit, ale “tělocvična” byla jaksi přeplněná a Monča nám usnula s bolavým zubem, tak to musíme nechat na jindy. No a co dodat. Dneska nikam nevyrážíme, ale napravíme to rozhodně jindy Jo a možná v sobotu pojedeme do Maribora takže supeeer ….Similar Posts:

• Let domů (by Jirka Šitina, 02.06.2009)
• Šťastný pátek (by Péťa Volná, 06.06.2009)
• Pozdě ale přece (by Péťa Volná, 21.06.2009)
• Úterní zkouška z aj a zážitek s mojí studentskou kartičkou )) (by Péťa Volná, 02.06.2009)
• Máme statistiku! (by Monika Vohralíková, 04.06.2009)

Protáhlo se to tak, že jsem vstávala po půl 12. Snídani jsem omezila pouze na jogurt s houskou, protože jsem předpokládala, že po včerejší zkušenosti s rýží dáme přednost obědu v nějaké “vybrané” restauraci. Naše kroky nakonec směřovaly do Ajdy (po předchozím doporučení Monči a Jirky). Představovala jsem si Ajdu jako nějaký “lepší” fast-food, ale byla jsem příjemně překvapena, že to byla spíše taková malá restaurace. Dostali jsme na výběr opět ze studenských jídel a já sem si vybrala přírodní kuřecí řízek na houbách,  který byl servírován s hranolky, tatarkou a výborným zeleninovým salátem, kde byla červená řepa, okurky, zelený salát, kukuřice a bylo to opravdu výborné Úplně to uspokojilo všecky moje chutě, protože to bylo vážně výborný. Jako třešinka na dortu nám byla přinesena palačinka politá šlehačkou a čokoládou, o kterou jsme se částečně rozdělili i s Mončou, která byla ještě přejedená od pozdní snídaně, proto si ani oběd s námi nedala No byla jsem vážně mile překvapena, protože mi opravdu strašně chutnalo a abych nezapomněla na Jirku, ten vypadal také, že mu chutná Poté jsme se vydali na procházku městem, abychom rozchodili oběd, prošli jsme centrum, nafotili nějaká ta fota a vrátili jsme se zpět na koleje, kde jsme chvíli odpočívali a pak jsme šli na chvilku cvičit. Na kole jsem jela 30 min, tak jsem alespoň udělala něco málo pro své zdraví. Jirka cvičil jako obvykle dlouho, tak jsme se u něj “vystřídaly” jak Monča, tak potom i já. Ted se ještě chystám podívat se na něco málo do školy, i když se mi vůbec nechce a huráááá zítra do dalšího týdne Čeká nás menší prezentace ze statistiky a poté hodina angličtiny Tak se na to musíme pořádně vyspat